Level 2 | Svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého
OSNOVA:
I. Úvod: a) Co je to svoboda?
II. Stať: a) Byla svoboda v minulosti?
b) Svoboda dnes
c) Svoboda slova
III. Závěr: a) Absolutní svoboda neexistuje!
Nejdříve si musíme odpovědět, co to svoboda je. Jinak bychom nemohli vymezit její hranice. Svoboda může mít různé podoby, například svoboda projevu nazývaná také jako svoboda slova znamená to, že se člověk může svobodně vyjadřovat k čemukoliv. Svoboda sama o sobě je pro člověka velmi důležitá a je jedna z nejpodnětnějších k rozpoutání nějaké vzpoury nebo dokonce převratu či revoluce. Ano, svoboda je pro nás tak cenná, že si ji hájíme snad ze všeho nejvíce. Někdy až do takové míry, že si neuvědomujeme, že porušujeme svobodu jiných.
V dobách minulých tu byli u moci především monarchové, v té době to bylo považováno za normální zřízení státu. Ale je normální vykořisťovat druhé, abych se sám měl dobře? Není, ale bohužel taková byla doba. Postupem času si to začali lidé uvědomovat a někteří se začali bouřit. A později přišli k moci i uvědomělí panovníci a řekli si, že pokud dají poddaným více svobody, nebudou se bouřit a udělají více práce – což bude výhodné i pro něj. Až to dospělo do dnešní doby, kdy máme tak zvanou svobodnou demokratickou společnost.
Je v této demokratické společnosti absolutní svoboda nebo ne? Dnes se tváříme že ano. Ale to je velký omyl každého, kdo si to myslí. V této době tu sice máme jakousi demokratickou společnost, ale přesto není dovoleno dělat všechno, co se člověku zlíbí. To bychom taky mohli přijít do obchodu, vzít si, co se nám líbí, a neplatit za to. A to přece nejde. Krást se nemá! Kde je svoboda majitele obchodu?
Máme sice svobodu slova, ale to také není úplně pravda, protože pokud bychom šířili o nějakém člověku nepravdu, mohla by na nás být podána žaloba pro urážku na cti. Například zákon zakazuje veřejně propagovat fašizmus či urazit prezidenta jakožto veřejného činitele.
Pokud si shrneme všechna předešlá fakta, tak je jasné, že svoboda je pro každého člověka důležitá věc. Ale zároveň si musíme uvědomit, že když má společnost fungovat, musí tu být nějaký řád, pravidla, kterými se budeme řídit, abychom zajistili svobodu, ale nejen pro sebe, ale také pro ostatní. Svobodní můžeme být jen v určitých mezích, absolutní svoboda neexistuje. Možná kdybychom si koupili vlastní ostrov někde v mezinárodních vodách, tak bychom byli vlastními pány, ale i to je otázkou.
|
Level 7 | tema je pomerne jednoduche:
osobni svoboda: to co muzes delat v ramci zakona/limitu
osobni zodpovednost: to co si clovek dovli delat v mezich/nad ramec zakona
Napsal bych neco ve smyslu, ze dnesni spolecnost nam mnohe povoluje, zijeme v relativne svobodne apod., presto je treba nezapominat na osobni zodpovednost - tj. zodpovednost jedince v ramci teto spolecnosti. Napr. nase osobni zodpovednost je byt vstricny vuci mensinam apod. |
Level 7 | úvaha je ale přeci naprosto jednoduchý slohový útvar...
začni tím co si představuješ pod slovy osobní svoboda, a osobní zodpovědnost, uved příklad/y, pak pokračuj tím jak se od sebe tyhle dvě věci liší a zase příklady, dále bych napsala o sobě, jestli si myslím, že jsem osobně svobodná a samozřejmě jestli sem osobně zodpovědná.
v závěru to celé shrn, a řekni co si myslíš, že je pro člověka lepší (svoboda, zodpovědnost, obojí), proč si myslíš, že je to důležité/nedůležité.
hlavně používej hodně slova: myslím si, podle mého názoru, osobně si myslím, můj osobní názor, můj názor.... a podobně ;) v úvaze když použiješ tyhle slova, držíš se tématu tak ti v podstatě nemají co vyčíst, max pravopisný a stylistický chyby :) |