Ptejse.cz - Logo Máš otázku? Ptej se! Znáš odpověď? Odpověz!

Položení otázky

Nenašli jste odpověď? Zeptejte se!

znaků zbývá

Přihlášení

  Zapoměl(a) jsi login nebo heslo?
Login:
Heslo:
Pamatovat si přihlašovací údaje
Přihlásit pomocí facebooku  

TOP 10 uživatelé

50232
28697
26094
24536
24105
22653
20313
19152
15944
12565

Více



RSS kanály       rss

Sleduj nové otazky

Sleduj náš blog

Add to Google

Přidej na Seznam

Odpověd na otázku: Zvládli byste takový život?

Představte si, že byste ve 30 letech ochrnuli na téměř celé tělo, nezvládli sami téměř nic, při čem je potřeba pohybovat jinou částí těla než rukama, potřebovali pomoc druhých lidí téměř celý den (ne neustále, ale třeba 8 hodin denně rozdělených do 24 hodin celého dne, včetně víkendů). Žili byste se starými rodiči a dcerou, která sice hodně pomáhá, ale chodá do školy a příští rok půjde na vysokou.
Státem slibovaná péče není dostupná večer a o víkendech a je stále dražší.
Nedivte se, že takový člověk má deprese a každý večer myslí na to, jak by to bylo krásné, kdyby se ráno už neprobudil.
Asi jediná možnost brzy bude život v ústavu, ale v těch, co znám, člověk nežije, ale přežívá.
Poradili byste, jak se rychle zabít, aby člověka už nemohli oživit? Vím, že nejjednodušší jsou asi prášky, ale kde je vzít?


Odesláno uživatelem tetadana
Do kategorie Nemoci 12. října 2008, 20:19:23

Avatar
Level 7

Nevím, jestli bych takový život zvládla "levou zadní" , asi by mi chvilku trvalo, než bych si zvykla, že se mi musí 100% pomáhat. Ale odvažuji si říci, že bych to přijala a zvládla.
Možná tě to překvapí, ale znám totiž podobný případ. Mé kamarádce bylo totiž také okolo 30ti, když po autohavárii ochrnula prakticky na celé tělo. Do toho jí opustil manžel a ona zůstala se dvěma malými dětmi sama, odkázaná na pomoc příbuzných a pečovatelek. Ty děti už jsou dnes dospělé, ale to není důležité. Důležitější je, že to nevzdala, rozhodla se žít,kvůli svým dětem, kvůli svým přátelům, kvůli Bohu, kvůli všem, které měla ráda a kteří milovali ji. Dnes pomáhá lidem, kteří jsou na tom podobně jako ona. Založila nadaci, která pomáhá tělesně postiženým lidem získat asistenty a spolu s jinými organizacemi se snaží pomáhat těmto lidem, žít co nejnormálněji.
Když svůj život skončíš, bude to jednou pro vždy, nic tím nedokážeš, jen způsobíš bolest své dceři a možná i dalším lidem. POkud zvedneš hlavu a půjdeš dál, možná nakonec uvidíš, že i ve Tvé situaci má život smysl, a že dokážeš vidět věci jasněji, než my chodící. Dívej se kolem sebe otevřenýma očima, zkus se radovat z malých věcí, možná pochopíš, že Tě někdo miluje a potřebuje.

 

Hebrey 17. prosince 2008, 22:40:12
Ohodnoť Pozitivni (0) Negativní (0)