Level 7 | 2.3 Subnetting
Subnetting je metoda rozdělování třídní adresy sítě beztřídně do menších kousků. Tato metoda
zamezila kompletnímu vyčerpání IP adres. Není potřeba pro malou síť používat subnetting, ale pro
větší sítě již ano. Subnetting sítě znamená, použití masky podsítě, která rozdělí IP adresu na adresu
sítě a adresu hostitele. Ve výsledku máme IP adresu a masku podsítě. Tyto podsítě jsou pak efektivněji
spravovatelné.
K vytvoření podsítě jsou bity IP adresy hostitelů přiřazeny (vypůjčeny) adrese sítě. Minimální počet
bitů, které si můžeme vypůjčit, je dva. Pokud bychom vytvořili podsíť, kde bychom si vypůjčili jen
jeden bit, tak adresa sítě by mohla být .0 síť. Broadcastová adresa by pak mohla být .255 síť.
Maximální počet bitů, které si můžeme půjčit, může být číslo, které nechává alespoň dva bity pro
hostitele. Toto dělení, kde zbývají 2 bity pro hostitele, je využíváno pro adresování sériových linek
routerů. V následujícím obrázku je příklad subnettingu nad IP adresou ze třídy B.
Subnetting zajišťuje omezení broadcastů a jednoduché zabezpečení, protože abychom mohli
komunikovat s jinými, podsítěmi je zapotřebí router. Na routeru je možné tyto podsítě zabezpečit na
úrovni access listů (ACL). ACL mohou zakázat nebo povolit přístup do podsítě na základě
jednoduchých pravidel.
Subnetting je interní funkcí sítě. Z venku vypadá vnitřní síť celistvě bez nějakých detailů o struktuře
této vnitřní sítě. Toto napomáhá udržet routovací tabulky malé a výkonné. Například pokud máme
koncovou adresu 147.10.43.14 na podsíti 147.10.43.0, tak zvenčí vidíme jen hlavní síť 147.10.0.0.
Výsledkem je, že lokální podsíť 147.10.43.0 je platná jen uvnitř této LAN, kde je tato podsíť využita.
Maska podsítě dává routeru informaci k přesnému určení do jaké sítě a podsítě jednotlivý hostitel
patří. Maska podsítě je tvořena binárními 1 v části adresy sítě a 0 v adrese hostitele. Takže pokud si
vypůjčíme 3 bity, tak maska pro IP adresu třídy C bude vypadat takto: 255.255.255.224. Tato maska
může být také zapsána v lomítkovém tvaru: /27. Číslo za lomítkem udává počet bitů, které jsou
použity pro adresu sítě. Na našem příkladě je 24 bitů třídy C + 3 bity, které jsme si vypůjčili pro
podsíť, a to dává oněch 27 bitů. Abychom mohli komunikovat mezi podsítěmi, je zapotřebí využít
beztřídního routování.
tady jsem našla pdfko, tak se koukni: http://netacad.fit.vutbr.cz/texty/ccna-moduly/ccna1-9_10.pdf
a nebo tady vysvětlení:
Subnetting
subnetting
Technika tzv. subnettingu je starší. Typicky se tato technika používá v nějaké omezené oblasti, kde je třeba efektivněji využít již přidělených IP adres. Např. firma potřebuje provozovat několik malých (např. 4) sítí. Místo toho aby firma pro každou svou síť požadovala jednu třídu C, díky subnettingu si vystačí s jedinou třídou C pro všechny své sítě a pomocí vhodně nastavených masek rozdělí na tak velké části, jaké potřebuje. Rozdělení jedné síťové adresy na několik síťových adres přitom odpovídá posunutí pomyslné dělící čáry mezi oběma složkami směrem k nižším bitům (doprava ve smyslu obrázků). Konkrétní posunutí je samozřejmě vždy definováno příslušnou maskou.
Rozdělení původní síťové adresy pomocí specifické masky resp. masek má pouze lokální platnost a nikoli platnost globální. Rozdělení jedné třídy C na několik dílčích sítí je "viditelé" pouze uvnitř (v rámci dané firmy resp. jejích sítí) a není viditelná "zvenku" - mimo soustavu firemních sítí se nadále vše tváří jako jediná adresa třídy C.
a to je čerpáno odsud: http://dmp.wosa.iglu.cz/?strana=ip
Tak snad to z toho pochopíš :) |