Level 7 | 8. listopadu 1620
...byla neděle. Na nevysokém kopci u Prahy se seąikovalo vojsko českého krále Fridricha Falckého. Kopec jim poskytoval velkou taktickou výhodu, pravé křídlo kryla vysoká zeď obory, levé příkrý sráz zlomu nad Motolem. Jedinou nevýhodou bylo roztaľení vojska na téměř dva kilometry, coľ při početním stavu 21 000 muľů znamenalo seąikovat vojsko do tří sledů, zvláątě kdyľ nepřítel mohl zaútočit kdekoli. Avąak brzy mají přijít posily a v záloze jsou pevné hradby Prahy, kam vojsko můľe ustoupit.
Proti nim stály armády dvě - proti kopci stála vojska Katolické ligy, na motolském křídle vojska císařská. Tato vojska byla sice početnějąí neľ protivník, avąak 26 000 - 28 000 muľů bylo značně vyčerpáno pochodem, navíc budou muset útočit do vrchu, proti baątám děl. Vojsko na kopci vąak trápí jiný problém. Není znaveno, spíąe naopak. Dobře zásobovaná armáda, která zatím proľila jen pár ąarvátek má značný problém s disciplínou. Je sloľena z ľoldáků téměř z celé Evropy, a ti jsou nespokojeni s nepravidelným ľoldem. Zvláątě nezkrotní Uhři a české pluky činí největąí potíľe. Velitelé některých pluků proľili nastávající bitvu v praľských krčmách...
Nikomu se do bitvy nechce a tak hrabě Buquoy a generál Tilly, velitelé spojených vojsk císařského a katolické ligy rozhodují nepřítele si o»ukat - napadnout protivníka menąí silou na jednom místě, vyvolat nevelkou sráľku, která by byla sondou do jeho řad. Pak se ukáľe, co dál. Vojáci se připravují k bitvě. Mezi nimi chodí kněľí a ukazují obraz Panny Marie s vypíchanýma očima - to» dílo těch kacířských Čechů, které je nutné zničit. To je to býlí, co je nutno vytrhat i s kořeny! Bijte je, nikoho neľivte! Bojovým heslem je "Sancta Maria". Krátce po poledni začíná útok, který české vojsko, ukolébané půldenní nečinností naprosto zaskočil. Na motolském křídle vyrazili do útoku dva valonské pluky o síle tří tisíc muľů. Proti nim stojí část Thurnova pěąího pluku o síle 1200 muľů, jedni z nejzkuąenějąích a nejlepąích vojáků českého krále Fridricha Falckého. Neľ dojde ke střetu, do boje zasáhne Valdątejnův kyrysnický pluk, který ale odrazí česká jízda pod vedením generála Thurna. Kyrysníci prchají a strhávají sebou i první řady valonského pluku. Kyrysníkům na pomoc vyráľí jezdectvo hraběte von Meggau z druhého sledu. Teď je řada na královském vojsku. 1300 českých pěąáků Thurnova pěąího pluku vykročilo vpřed. Asi 300 metrů před nepřítelem se zastavuje, část se obrací na útěk, část vystřelí do vzduch, jiní dokonce do týla. Odhazují zbraně a dávají se na útěk. Druhý sled, vedený Thůrnovým synem se snaľí udrľet pozici, ale celé křídlo se začíná ve zmatku hroutit. Chybí zde 1500 uherských jezdců, kteří se vąak nedostavili. Kníľe Anhalt, vrchní velitel královského vojska posílá do boje svůj vlastní jezdecký pluk. Ten ale odpálí své zbraně a dává se také na útěk. Marně se snaľí Anhalt s kordem v ruce zastavit jezdce svého pluku. Na jezdectvo hraběte von Meggau útočí jezdecký Bubnův pluk. Hrabě padl, ale Bubnův pluk se dává na ústup a strhává sebou sousední kompanii Fridricha Falckého a tři korvety jízdy českých stavů, které se jeątě ani nedostaly do styku s nepřítelem. Na levém, motolském křídle zbývá jiľ pouze část Thurnova jezdeckého pluku pod vedením jeho syna...
Na řadě je střed. Ten tvoří dva pluky Hohenlohovy o síle 1000 pěąích a 500 jezdců. Učinili jen chabý pokus zadrľet nepřítele a po prvních výstřelech v panice prchají. Od této chvíle se velení královského vojska zhroutilo a pluky si útočí na vlastní pěst. Kaplířův pěąí pluk odolává útokům kyrysnického pluku Marradasova, ale jejich řady jsou prolomeny a prchající vojáci pronásledováni. Od začátku bitvy uplynulo půl hodiny...
Proti Marradasovu pluku vyrazil se svými 700 jezdci syn vrchního velitele, Kristián z Anhaltu. Zahnal kyrysníky na ústup a rozpráąil i dva jízdní pluky, které jim přiąly na pomoc. Dál se obrátil proti dělům a rozehnal jejich osádky. Daląím cílem byla císařská pěchota o síle 1300 muľů. I tu se mu podařilo rozpráąit. Vypadá to, ľe se karta obrací, zvláątě, kdyľ se konečně objevila uherská jízda. Někteří císařątí vojáci začínají prchat. Proti Uhrům jsou nasazeni polątí kozáci, kteří s ąavlí v kaľdé ruce a s uzdou v zubech se vrhají na Uhry. Ti obracejí koně a prchají. Poláci je pronásledují a zabijí kaľdého, koho cestou potkají. Uhři prchají přes Motol a Koąíře k Vltavě, kde při přechodu brodu jich stovky utonou. Poláci slaví velké vítězství, ukořistili mnoho koní a korouhví, včetně korouhve Fridricha Falckého s nápisem "Diverti nescio" - neumím prchat.
Do boje se zapojil jezdecký pluk Kratze von Scharfensteina z ligistického vojska a zaskočil Anhaltovy jezdce. Do bitvy se vrátily ustoupivąí kyrysníci Marradasova pluku, Kristián z Anhaltu byl zraněn a zajat a jeho jezdci poraľeni. Levé křídlo královského vojska přestalo existovat.
Vojska katolické ligy na pravém křídle se pomalu dávají do pohybu proti prudkému svahu pod Hvězdou. Jejich pohyb jeątě zpomaluje účinná střelba z děl. Moravská a hornorakouská jízda se dokonce pokusí o výpad, ale proti přesile pěąích pluků musí ustoupit. Začíná se hromadně prchat. Pole opouątí 300 uherských těľkých jezdců, doposud pozorujících bitvu. Krátce na to prchá i vrchní velitel Anhalt se svou druľinou. Valonská pěchota obsazuje českou dělostřeleckou baterii a točí se doleva k poslednímu zbytku královské armády, soustředěné u obory. U zdi stojí trosky Thurnova pěąího pluku z levého křídla, hornorakouská pěchota pod plukovníkem Pechmannem a část Moravského pěąího pluku ©likova. Nemají ąanci se udrľet. První jsou pobiti Hornorakuąané, po nich Thurnovo vojsko. Zbývá 1800 pěąáků pod vedením Jindřicha ©lika. Obklíčeni několikanásobnou přesilou, nemaje kam ustoupit se zuřivě bránili. Mrtvoly se vrąili aľ po deseti nad sebou. Nakonec se hrabě ©lik vzdal s korouhví v ruce. Za zdí obory je záloľní výmarský pluk. Protoľe si neudělal únikové otvory ve zdi, je teď v pasti a musí postoupit poslední boj. Do obory se hrnou císařątí a ligističtí vojáci a vąechny pobíjejí. Od začátku bitvy uplynuly dvě hodiny...
Odhady mrtvých se různí podle některých zahynulo aľ 5000 vojáků, minimální počet je 1600. Pravděpodobně na bitevním poli zůstalo leľet asi 2000 mrtvých královských vojáků, tisíc císařských, oběti z řad ligistů jsou minimální. Král Fridrich Falcký prchá, Praha otvírá své brány a vydává se vítězům na milost. Vliv katolicizmu ve střední Evropě je zajiątěn... |