Level 3 | Těšila jsem se, až mi bude 18.Potom na narození dětí. Užívala jsem si je, co to šlo. Děti velice rychle vyrostou a v ve svých 15 letech najednou víc inklinují ke kamarádům, než k rodičům.Je to těžké období, ale musí se to překlenout. Pak dodělají školu, časem se ožení, vdají, těšíte se na vnoučata. Užíváte si je, opět do těch 15, pak už se to opakuje jako u vlastních dětí. Je vám z toho smutno, ale takový je život. Na důchod jsem se netěšila, neumím být v klidu, potřebuji kolem sebe život. Je mi 65 a stále chodím do práce, starám se o zahrádku, domácnost.Věřím, že až tohle všechno přestanu dělat, přijde konec.Mám ještě spoustu plánů, možná je už neuskutečním, ale vidím v tom vzpruhu .Takový je koloběh života a je v tom kus spravedlnosti. Těšte se z každého dne. Všechny optimisty i pesimisty zdravím. |